Hned ze začátku je potřeba zdůraznit, že koupě psa je velká zodpovědnost. Na rozdíl od potkana nebo křečka totiž může žít klidně i patnáct let. Každý budoucí majitel by si proto měl rozmyslet, zda se o něj bude po takto dlouhou dobu starat. Změna páníčka v něm totiž zanechá velké trauma, kterému by proto bylo dobré předcházet.
Problém s dětmi je, že rychle rostou, a nikdo nemůže předvídat, jak to bude za pár let. Spousta potomků odchází z domova v momentě, kdy začínají studovat vysokou školu, jiní dokonce už na střední školu jezdí na internát. A často i kvůli učení nebo brigádám mívají dítka stále méně času. V takový moment nezřídka starost o pejska přebírají plně rodiče, proto s touto variantou musejí při úvahách, zda potomkům pejska koupit nebo ne, počítat.
Pokud budete mít tyto úvahy zdárně za sebou, a Vaše rozhodnutí nebo škemrání potomků zůstává stejné, je potřeba vzít v úvahu plemeno pejska. To je klíčové zejména z pohledu, zda děti ze soužití s ním vytěží spíše pozitiva, nebo negativa. Rozhodně tedy nedávejte jen na vzhled daného plemene. Ne každá rasa se k dětem hodí povahově, proto je potřeba vybrat takovou, která bude s dětmi schopná pozitivní interakce. Ideální potom je, aby se děti od začátku učily o pejska starat, a nenechávaly péči na rodičích. Dobré je také přizpůsobit plemeno způsobu chovu – tedy tomu, zda plánujete mazlíčka mít spíše venku, nebo vevnitř.
Jestliže se děti naučí o psa zodpovědně a pravidelně starat, mohou tím do budoucího dospělého života získat cenné zkušenosti, stejně jako porozumění pro němé tváře. Navíc jim zvířátko může být dobrým kamarádem na řadu nadcházejících let. Nakonec většinou i děti, které měly v dětství možnost vytoužené zvířátko mít, hodnotí své dětství jako mnohem šťastnější a naplněnější, než ty, co je mít nemohly. Je tedy zcela na Vás, zda je to pro Vaši rodinu ta správná volba.